Moře frustrace a kapka naděje

Vrána k vráně sedá, a tak mezi mými přáteli převládají podnikatelé, obchodníci, technici – zkrátka produktivní lidé ze soukromé sféry. I sešli jsme se mezi svátky s kamarády z mládí a našimi lepšími polovičkami. Probrali jsme děti, zavzpomínali na studentské časy, a samozřejmě přišla řeč i na politiku. Nic nového, o politice se bavíme pokaždé a nikdy nejsme zcela spokojení; jenže za těch dvacet i více let, co jsme v byznysu, jsem mezi svými přáteli ještě nezažil takovou míru frustrace a pesimismu. Jde přitom o lidi, za které dám ruku do ohně, žádné hochštaplery či krátiče daní.

Nejautentičtější bude, když se pokusím volně citovat, co zaznělo během naší diskuse:

„V devadesátých letech to zdaleka nebylo ideální, ale úředníci se většinou snažili chovat jako servis. Když člověk udělal chybu, řekli mu kde a pomohli s nápravou. Dneska hledají, kde by tě nachytali a mohli napařit pokutu.“

„Chtěl jsem po finančáku vyjádření ohledně EET kvůli platbám kartou ze zahraničí. Poslali mi úryvek zákona. Odpověděl jsem, že to mám taky, ale rád bych znal jejich výklad. Oni odpověděli, že mi nedají závazné stanovisko, ale podnikatel je zodpovědný za zavedení.“

„Množství kontrol a byrokracie už je neúnosné. A pokuty nejsou za to, že bys někomu uškodil, nebo podváděl. Pokuty jsou za administrativní přestupky. A těch předpisů je tolik, že malá firma to nemá šanci zvládnout.“

„My musíme, stát může. To prostředí nejistoty a závislosti na vůli úředníka je ubíjející.“

„Stát vůbec nechápe, že jej živí soukromá sféra. Místo podpory těch, kdo něco vytvoří a ještě třeba někoho dalšího zaměstnají, s námi jednají jako s kriminálníky.“

„Všude kolem vidím, jak to drobní podnikatelé balí. Kdo měl zaměstnance, je sám, kdo byl sám, je na pracáku a dělá načerno.“

„Zmizela důvěra, zmizel předpoklad, že podnikatel jedná v dobré víře a může udělat chybu.“

„Nevidím cestu ven. Množství lidí závislých na přerozdělování už je větší než produktivní sféra. Asi máme všichni dělat pro stát nebo pro megaholdingy. Nezávislý občan, který se sám uživí a od státu chce jenom nechat na pokoji, je škodná.“

„Těžko říct, jestli je větší sviňárna EET nebo dotace. Je to jako být na vodítku a ještě soutěžit s nadopovanými soupeři.“

„Nebojíme se konkurence, bojíme se státu. Stát nás chce zlikvidovat.“

Ve zkratce: jedeme plnou parou směrem k autokratickému korporativistickému státu a drobný podnikatel je třídní nepřítel. Stát nás ještě nechává žít, otázkou je, jak dlouho.

Existuje cesta ven? Stále doufám, že ano, byť aktuálně jde spíše o víru než o racionální úvahu. Ale naděje umírá poslední. Jak praví klasik: slabý ten, kdo ztratil v sebe víru, malý ten, kdo má jen malý cíl. Podařilo se položit komunistický režim. Podařilo se zastavit Paroubka. A tak chci věřit, že stále je šance zvrátit trend k nové éře nesvobody.

Přeji tedy nám všem, aby svoboda v naší zemi přestala uvadat a opět rozkvetla. Aby iniciativní a nezávislí lidé byli podporováni, ne kriminalizováni. Aby se stát choval jako servis, ne jako dráb.

Diskriminační skandál ve světové atletice

V předvečer olympijských her v Riu propukl ve světové atletice skandál obřích rozměrů. Hnutí za rovné příležitosti atletů zdokumentovalo nebývalou diskriminaci: ve finále běhu na sto metrů mužů při olympiádách a mistrovstvích světa za posledních dvacet let představovali bílí sprinteři pouze 4,2% účastníků, a to přesto, že v rozbězích tvořili většinu.

Celý příspěvek

Čas revoluce

Politický život se odvíjí v cyklech. V českých zemích přitom mají význam milníků „osmičkové“ roky (kromě sametové revoluce, jež měla rok zpoždění). A zdá se, že s dalším blížícím se osmičkovým letopočtem opět nazrává čas systémové změny. Proč? Protože stát se stal nepřítelem svých živitelů.

Celý příspěvek

Koupili byste si službu od tohoto státu?

Kdysi jsem slyšel, že vztah státu ke svým občanům se dá snadno poznat podle způsobu, jakým jsou prováděny opravy silnic. Má to logiku: coby řidiči jsme v zásadě rukojmími státu. Stát bývá obvykle monopolním poskytovatelem dopravní infrastruktury a řidiči musí platit bez možnosti platbu odmítnout či službu reklamovat. A že my řidiči neplatíme zrovna málo: DPH při nákupu auta, dálniční známku, podnikatelé silniční daň, při nákupu pohonných hmot pak spotřební daň, opět DPH a jako bonbónek DPH ze spotřební daně (neboli daň z daně). Celý příspěvek

Nenápadný půvab demokratického centralismu

Na začátku byla zdánlivě racionální úvaha: proč mít tolik zbytečných kapacit? Proč má být v každé firmě výzkum, plánování výroby, obchod; proč mají firmy ztrácet čas a energii neefektivní konkurencí? Nebude lepší soustředit ty nejschopnější do jednoho centra, sjednotit postupy, plánovat výrobu a odbyt? To přece musí být na míle efektivnější než desítky a stovky vzájemně si konkurujících firem! Celý příspěvek